Kapitola 6. Doma

22. listopadu 2009 v 0:22 | Dorea |  Možnost volby

Protože jsem měla velkou radost z tolika komentářů v tak krátké době, které pro mě jsou krásným dárkem a taky proto, že je dneska ZCELA bezvýznamný den jsem se vám rozhodla dát kapitolu teď.
Tak si ji užijte.
A o čem, že to bude dnes? No Mrkneme se jaká je Narcissa matka a co na to Severus s Dracem.
Pěkné čtení!



Kapitola 6. Doma


Draca probudila známá vůně.
Vůně domova.

Nejdřív si myslel , že je mrtvý. Vzpomněl si na Voldemorta a na jeho trest.

Možná je v nebi? No spíš by se dostal do pekla.

Zkusil otevřít oči. Nejdřív to moc nešlo, ale po chvilce se mu konečně podařilo rozlepit víčka. To co uviděl, ho dost překvapilo.

Byl doma. Opravdu byl doma.

Ve své posteli. Co se to děje? Byl zmatený. Přemístění na Manor. Mučení Snapea. Jeho mučení a potom…
Nic.
Nemohl si vzpomenout. Z přemýšlení ho vytrhl zvuk otevírajících se dveří. Ze svého úhlu nemohl vidět, kdo vstoupil do jeho pokoje, jen doufal, že to není Voldemort, aby ho dorazil. Ten to ovšem opravdu nebyl.


"Draco! Ty jsi už vzhůru." Vykřikla potěšeně Narcissa. "Měla jsem o tebe strach můj chlapečku. " slzy měla na krajíčku a tiskla Draca v objetí. Draco sice byl už skoro dospělý, přesto mu v této chvíli nijak nevadilo, že mu matka říká chlapečku a ani to, že ho objímá. Potřeboval přesně tohle, trochu pochopení a hlavně mateřskou něhu. Tu nemohl dostat od nikoho jiného než od své matky. Po chvíli si, ale uvědomil, kým ve skutečnosti je.

"Matko, co tu, co tu dělám?" pořád byl trochu dezorientovaný a zmatený. A jeho mysl se pořád nechávala unášet sladkým objetím, kterého se mu před chvílí dostalo.

"Pšt. Nemluv. Nevysiluj se ty moje Zlatonko." Usmála se na něho něžně Narcissa, slzy v očích.
"Pán," při tom slově se Narcissa mimoděk otřásla, "Pán, mi řekl, abych se o tebe postarala. Byl jsi zle poraněný Zlatonko." Narcissa měla v hlase obavy asi jako každá matka, která se bojí o své dítě. "Pán tě nijak nešetřil." Šeptla.

"Zlatonko jsi mi říkávala, když jsem byl malý, Matko." Snažil se přeci jen nepokazit si reputaci. Narcissa se jen smutně usmála.

"Měl bys ještě odpočívat. Severus si s tebou přijde navečer promluvit. Sám se musí ještě dát do pořádku." Povzdechla si a poslední věta nepatřila ani tak Dracovi, jako jí samotné. "Dobrou noc dítě." Usmála se a políbila ho na čelo. Draco poslušně zavřel oči a nechal se unášet spánkem.
Podruhé Draca vzbudila vůně jídla. Skřítek mu donesl oběd. Draco totiž prospal celý včerejší den.
Dveře se opět otevřely. Do pokoje vstoupil jeho zachránce, zrovna když dojídal vynikající kuřecí prsa zapečená se špenátem.

Ano, teď už to věděl, tenhle muž mu zachránil život. Byla okolo něho zvláštní tajemná aura, kterou jen tak někdo neprokoukl. Troufal si říct, že on ano. Tedy alespoň částečně. Severus Snape. Odmalička ho vídával u nich na panství. A odmalička slyšel pochybnosti o jeho loajalitě k Temnému Pánovi. Dracovi trvalo docela dlouho, než si udělal vlastní názor na tohoto muže. Souhlasil se svou tetičkou, ač nerad, Snape podle něho nebyl věrný Voldemortovi. Na druhou stranu vražda Brumbála mluvila o opaku. Přesto měl Draco získat v posledních dnech pocit, že Snape není tak zcela oddán Temnému pánovi, jak dělá.

V jednom měl Draco ovšem jasno. Nechtěl se stát jedním z Voldemortových patolízalů. Vždy když viděl svého otce, toho hrdého muže, jak div nelíže svému Pánovi boty, bylo mu na zvracení. Tohle on dělat nebude. Chtěl se Snapeovi svěřit už dlouho, jenže mu Pán vyhrožoval a on dostal strach. Bál se o maminku. Proto se snažil provést ten hloupý plán na zabití Brumbála. A částečně se povedlo. Zpět do reality ho vrátil hluboký hlas.

"Jsem rád, že jsi v pořádku. Rozhodně vypadáš lépe, než předevčírem." Promluvil Snape a neodpustil si jízlivou poznámku. "Nevím, jestli si to pamatuješ," začal znovu Snape, "ale náš Pán mě pověřil tvým výcvikem." Draco přikývl na srozuměnou. "Dobrá. Potřebuješ ještě načerpat sílu. Dávám ti ještě den na rekonvalescenci a potom se přemístíme zpět do mého domu." Načež Snape vstal a kráčel ke dveřím.

"Nemůžu se dočkat." Dodal Draco šeptem pro sebe.

"Pokud se na to cítíš, můžeme začít ihned." Odvětil klidně Snape. Draco rychle zakroutil hlavou, zmaten, že ho Snape slyšel. Snape se pouze ušklíbl a opustil místnost.

Draco se tak mohl vrátit ke svým myšlenkám z doby, než byl vyrušen Snapeem. Odehrávala se v něm těžká bitva. Měl se Snapeovi svěřit se svým poznáním nebo mu neměl natolik důvěřovat? Byl z toho všeho unavený a zmatený.

Potřeboval spát. Jeho tělo pořád nebylo zcela zotaveno. Usnul klidným spánkem, jakým nespal už velmi dlouho. Ani se neprobudil, když do pokoje vstoupila jeho matka a několik hodin se dívala na svého spícího syna s melancholickým pohledem, který se několikrát změnil v strach. Často to dělávala, když byl malý. Dokázala se na svého malého blonďatého prince dívat několik hodin. Moc si přála další dítě, ale osud jí ho nedal. Chvilku uvažovala i nad adopcí, ale jen co se zmínila Luciusovi, rozohnil se, že si do domu nevezme nějakého špinavého šmejdského parchanta. Tolik chtěla další dítě, zvlášť když viděla, jak se jí Draco začíná oddalovat. Leč nebylo jí přáno.
Narcissa odešla ze synova pokoje až po čtyřech hodinách. Její oči byly podivně napuchnuté, jakoby plakala, ale to by nemohla být Malfoyová.

"Narcisso!"

Oslovená se otočila za zvukem.

"Severusi, potřebuješ něco?" snažila být se co nejvíce od zdroje světla, její napuchnuté oči byly známkou slabosti. Slabosti, kterou si nemohla dovolit, obzvlášť ne v těchto dnech.

"Myslím, že bychom si měli promluvit, Narcisso."

"Jistě. Můžeme jít do mých pokojů. Tam nikdo není, prozatím." Dodala tiše.

"Samozřejmě. To by mělo stačit." Přikývl Mistr lektvarů. Prošli okolo třech dalších dveří, než se

Narcissa zastavila a otevřela dveře vedoucí do jejích soukromých pokojů.

"Dáš si něco k pití?" otázala se jako správná hostitelka.

"Pokud mohu, tak sklenku skotské. Děkuji." Pokynul Severus.

"Samozřejmě. Trisy!" pokojem se ozvalo tiché Puf!

"Paní volala?"

"Dones nám dvě sklenky skotské." Severus na ní vrhl pobavený pohled.

"Jistě paní, jak si přejete." A ani ne za minutu byla skřítka zpět s tácem, na kterém byla broušená křišťálová karafa a dvě sklenky. "Kdyby paní ještě něco potřebovala, ať zavolá. Trisy hned přijde." Uklonila se skřítka a přemístila se.

"Nuže Severusi o čem jsi chtěl se mnou mluvit?" Narcissa věděla, že když bude chodit okolo horkého kotlíku, nic si tím neulehčí. A obzvlášť při hovoru se Severusem ne.

"Pán Zla mě pověřil Dracovým výcvikem." Upřel na ní Snape pohled.

"Já vím." Promluvila tiše Narcissa. Oči pořád zarudlé. "On říkal mi to." popotáhla. "Dáš na něho pozor, že ano?" Snape přikývl a zadíval se Narcisse do jejích blankytně modrých očí. Viděl v nich strach. Strach matky, všichni tvorové z masa a kostí se bojí o své mladé a Narcissa Malfoyová byla rovněž tvor z masa a kostí, i když o tom někteří pochybovali.

"Narcisso. Nemohu ti slíbit, že přežije, ale pokusím se o to." Blonďatá aristokratka kývla a pokusila se o malý úsměv. Moc se jí nevyvedl. Hleděli na ní dvě černé oči, které přislíbili pomoc.

"Děkuji." Zašeptala.

Přikývl.

"Měl bych jít za Pánem. Chce se mnou mluvit." Zašklebil se Snape.

"Jistě. A Severusi, děkuji." Poctila ho malým úsměvem. Snape kývl.




 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Charis Charis | Web | 22. listopadu 2009 v 0:51 | Reagovat

Jo, jo, Draco je hrdá Zlatonka  :-) a mimochodem jak už Dorea napsala v úvodu této kapitoly - že je dneska ZCELA bezvýznamný den - tak jí chci popřát všechno nejlepší, spoustu dalších úžasných povídkových nápadů a nikdy neutuchající nadšení do psaní  :-D HUGING! :D

2 PansyMalfoyová PansyMalfoyová | Web | 22. listopadu 2009 v 20:46 | Reagovat

Páni Zlatonko to bych ani já nevymyslela mno je vidět že máš docela bujnou fantazii...jen takdál...

3 snapeova snapeova | Web | 22. listopadu 2009 v 23:03 | Reagovat

překrásná kapitola. Moc se mi líbila. Taková trošku oddechová po té minulé téměř infarktové :D

4 Dorea Dorea | Web | 22. listopadu 2009 v 23:27 | Reagovat

Charis: díky za blahopřání musíme to jít zapít:D a za huging, přesně to jsem potřebovala, já doufám, že ještě nějaký ten pátek u fanfiction vydržím ;-)

PansyMalfoyová: Zlatonka... no to mě asi napadlo hned, když jsem potřebovala nějaké mateřské označení pro Draca jsem ráda, že se líbí

snapeova: infarktová jo? 8-O děkuji...další bude zase v pátek ;-)

5 Carol Carol | Web | 23. listopadu 2009 v 10:21 | Reagovat

Hezké

6 snapeova nebo taky houmí snapeova nebo taky houmí | Web | 23. listopadu 2009 v 21:21 | Reagovat

[4]: no co se divíš ? ? seva i Draca jsi málem zabila :D už se těším na pátek ;-)  :-P

7 Dorea Dorea | Web | 23. listopadu 2009 v 21:47 | Reagovat

snapeova: já nic... 8-)

8 snapeova snapeova | Web | 24. listopadu 2009 v 7:57 | Reagovat

no s tím jezírkem by mě asi vážně naštvaly :(. snad nejsou tak blbý proboha :D i když o tom by se dalo pochybovat.

9 evi evi | Web | 24. listopadu 2009 v 21:58 | Reagovat

přání pro Doreu? K čemu? Já taky přeju, ať už je to k čemukoli! :-) Zlatonka - vážně roztomilé označení pro Draca... Narcisy je mi z té rodiny líto nejvíc...

10 Dorea Dorea | Web | 24. listopadu 2009 v 22:34 | Reagovat

evi: děkuji, to se týkalo jedné takové bezvýznamné věci jako je oslava mého narození před několika lety :-D ... jsem ráda, že se Zlatonka tak líbí, ale teda nevím, jestli ho ještě v téhle povídce použiju :-? ...Narcissa je chuděra, na tom se shodneme asi všichni, ale takový osud jí Rowlingová přichystala, tak se nedá nic dělat ;-)

11 snapeova snapeova | Web | 24. listopadu 2009 v 22:47 | Reagovat

[10]: a já si pořád říkala o co bezvýznamného se přesně může jednat. proč taky něco pořádně neřekneš :D ? ? ? tak nejspíš hodně opožděně vše nej :)

12 Dorea Dorea | Web | 25. listopadu 2009 v 19:45 | Reagovat

carol: děkuji

snapeova: hodně opožeděně ne a děkuji... :-)

13 tajnostka22 tajnostka22 | Web | 25. listopadu 2009 v 19:51 | Reagovat

ahojky....veľmi pekná kapitola....a tá nová prezývka sa mi páči...Zlatonka:-)...dúfam, že ďalšia bude skoro:-)

14 sessllik sessllik | Web | 26. listopadu 2009 v 21:00 | Reagovat

Zlatonka ...tak to je úžasný pojmenování pro draca.Jinak kapitolka jako vždy skvělá a těším se na další.
Mám jiný odkaz,povídky už jsou tam,blog nefunguje,škoda

15 Carol............tvoje SB Carol............tvoje SB | Web | 27. listopadu 2009 v 15:35 | Reagovat

Mám akorát smůlu , že se asi dozvím pokračování teprve až přijedu 10.12.

16 Dorea Dorea | Web | 27. listopadu 2009 v 16:39 | Reagovat

tajnostka22: tý jo to jsem ráda, že se Zlatonka tak chytla :-D další bude....asi za chvíli

sessllik: No jo, když Draco je takový Zlatíčko 8-) ...děkuji za upozornění, Prevít by mi moc chyběl

Carol: no aspoň se budeš těšit :-D

17 lucrecia lucrecia | Web | 4. ledna 2010 v 22:28 | Reagovat

zlatonka...to je vážně moc dobry

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama